Lednicko-valtický areál
Lednicko-valtický areál na jihu Moravy, jehož dvěma přirozenými centry jsou zámky v Lednici a ve Valticích, představuje ojedinělý kulturně historický a krajinný celek evropského významu, vyvíjející se od středověku. Obě sídla byla nepřetržitě téměř sedmset let majetkem jediného šlechtického roku, Liechtensteinů, a proto mohla být navzájem propojena rozsáhlým krajinářským parkem, vytvořeným v jednotném a kompozičním plánu v průběhu 18. a 19. století. Součástí areálu jsou četné barokní aleje a lesní průseky, soustava jezírek a rybníků, navazující na vodní systém povodí Dyje a Moravy, a velké množství plastik i staveb převážně romantického charakteru: ZÁMEČEK LÁNY, ZÁMEČEK POHANSKO, HRANIČNÍ ZÁMEČEK, APOLLONŮV CHRÁM, CHRÁM TŘÍ GRÁCIÍ, NOVÝ DVŮR, LOVECKÝ ZÁMEČEK, RYBNIČNÍ ZÁMEČEK, ROZHLEDNA MINARET, MAURSKÁ VODÁRKA, ZÁMEČEK BELVEDERE, OBELISK, JANŮV HRAD, AKVADUKT s JESKYNÍ, KAPLE sv. HUBERTA, KOLONÁDA, RENDEZ-VOUS a další objekty.
Pavlovské vrchy se nacházejí v nejjižnější části Moravy, v bezprostřední blízkosti rakouských hranic, poblíž města Mikulova (v okrese Břeclav). Floristicky je tato oblast nejbohatším regionem u nás, traduje se, že se zde vyskytuje takřka čtvrtina všech rostlinných druhů přirozeně se vyskytujících na území ČR. A proto také zde byla na rozloze 83 kilometrů čtverečních vyhlášena chráněná krajinná oblast s názvem Pálava.
Novomlýnská jezera
Soustava tří přehradních vodních nádrží pod Pálavou (Horní Mušovská, Střední Věstonická, Dolní Novomlýnská) na řece Dyje. Do 70. let minulého století nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě byla radikálně pozměněna vodohospodářskými úpravami (výstavba nádrží, narovnání toků), jež usilovaly o zamezení každoročně se opakujících záplav a snahou byla i další intenzifikace zemědělské velkovýroby.
Národní park Podyjí
Národní park Podyjí je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. Na rakouské straně na něj navazuje Nationalpark Thayatal, se kterým vytváří přeshraniční bilaterální chráněné území. Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Pro území je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav.
Město Mikulov Vám nabízí především poznávání, a to doslova všemi smysly. Pro mnohé je důvodem k návštěvě historie města vtělená do architektonických památek, pro milovníky přírody a aktivního odpočinku jedinečné přírodní podmínky regionu.
Město i jeho okolí osloví všechny návštěvníky s aktivním přístupem k životu. Zejména Vy, sportovně založení, si přijdete na své. Oblast protíná více než 1200 km dlouhá síť cyklistických tras, nedaleké Novomlýnské nádrže nabízí své laguny ke koupání, rybolovu a k provozování vodních sportů. Ani milovníci přírody, pěší turistiky či památek nepřijdou zkrátka – pečlivě značené turistické trasy vedou k nejatraktivnějším přírodním či historickým památkám kraje.
Skanzen Střážnice
Na počátku 20. století se objevují snahy o vybudování národopisného muzea v přírodě na jihovýchodní Moravě. Teprve v roce 1973 se začíná s výstavbou muzea ve Strážnici. Koncepce vychází z představy jejích iniciátorů o ukázce lidového stavitelství jednotlivých oblastí Slovácka, a proto je skanzen rozčleněn do areálů představujících tyto regiony. Od roku 1981 jsou veřejnosti zpřístupněny areály Moravských Kopanic, Luhačovického Zálesí, Horňácka, technických vodních staveb, vinohradnický areál a areál lučního hospodářství. Celkem je zde umístěno 65 objektů v terénu, který byl uměle modelován navážkami a vysazen zelení tak, aby odpovídal původnímu prostředí.
Rozhledny v jihomoravském kraji
Zoologická zahrada Hodonín se nachází v severozápadní části města, na samotném okraji lužních lesů jižní Moravy. Rozkládá se tak na sedmi a půl hektaru lesní rovinné plochy, což předznamenává příjemnou procházku, pohodlnou pro příslušníky všech věkových kategorií, včetně tělesně postižených lidí.